Zahrádka v červnu

Chcete-li umožnit skleníkovým okurkám, aby dobře rostly, dbejte na pravidelné zavlažování a na regulaci teploty vzduchu. Za trvale slunečného počasí větrejte již časně zrána, aby se mohl skleník či fóliovník dosta­tečně ochladit.

Nedostatek živin poznáte podle toho, že zejména mladší listy ztrácejí svou zdravou barvu. Ve většině případů máte co dělat s nedostatkem dusíku.

Skleníková rajčata mají vysokou potřebu živin a je třeba je od za­čátku června každý týden hnojit.

Celer můžete sázet ještě na začátku června, tedy často v horkém počasí. Věnujte velkou pozornost zaléváni. Ani po přijetí mu nesmíte nechat vy­schnout půdu kolem kořenů.

Květák, který jste vysadili v květnu, potřebuje v červnu poměrně hodně vody a živin.

Rostliny mohou přijímat živiny pouze při vhodné půdní vlhkosti, a proto musíte půdu udržovat trvale vlhkou, ale nepřemokřenou.Chcete-li sklízet nádherné bílé rů­žice květáku, včas je chraňte před sluncem i jinými povětrnostními vlivy. Nejjistější je, když vršky vnějších listů svážete, jakmile zjistíte, že se začíná tvořit růžice. Můžete to řešit jen zalomením listů, potom musíte úplně zlomit jejich střední žebro, protože by se jinak za­se narovnaly.  

Brokolici letních odrůd, kterou jste vysadili v květnu, nejpozději v půli června poprvé přihnojte.

Římský salát, který jste vysadili v květnu, by měl dostat v červnu asi tak v 10 denních časových odstupech tři dávky živného roztoku.

Okurky, vysazené v prvních červ­nových dnech, přinášejí často lepší výnosy než rostliny z přímých květnových výsevů. To je třeba si uvědomit především ve vyšších po­lohách, kde v květnu často není půda ještě dost prohřátá. K červnové výsadbě jsou zapotřebí sil­né, vzrůstné, hrnkové sazenice. Předpěstujte si je v květnu v pařeništi. Ani v jejich případě ne­uškodí, když budou mít vyvinutý i druhý pravý list. K urychlení růstu okurek se doporučuje pou­žít mulčovací fólii. Pozdě vysazené okurky zakryjte až do zakořenění překlopenými koře­náči, nikoli obvyklými poklopy na rostliny. To je důležité především tehdy, když při výsadbě panuje horké, slunné počasí. Velikost kořenáčů zvolte takovou, aby se pod nimi rostliny netísnily.Pěstování okurek na špalíru vyža­duje sice trochu práce navíc, za deštivého léta má ale nesporné přednosti. Okurky vyvažované ke konstrukcím zůstávají za ne­příznivého počasí nápadně zdravé a začínají i o něco dříve plodit. Jako konstrukci k pěstování oku­rek můžete použít drátěné nebo perlonové pletivo s velkými oky, ale i obyčejnou laťkovou mříž s napnutými dráty. Výška konstrukce by měla činit 150 až 180 cm.

Studená voda z vodovodu je učiněný jed pro okurky i pro další teplomilné druhy zeleniny, jako je např. papri­ka, melouny a lilek vejcoplodý.

Nejvhodnější doba výsadby pozdního kedlubnu pro zimní spotřebu je druhá polovina června. V každém případě byste měli pozdní odrůdy vysa­dit do začátku července, protože potřebují od vý­sadby do sklizně asi 2,5 až 3 měsíce. Střídání sucha a velkého vlhka způ­sobí, že u kedlubnu dojde k popras­kání hlíz. Při déle trvajícím suchu ztvrdnou vnější stěny hlízy. Následuje-li poté deštivé počasí, není divu, že popraskají. Pravidelně rostliny zalévejte, aby kedluben kvůli suchu nezastavil svůj růst. Pozor­nost zaměřte také na přísun živin.

Při červnové výsadbě ledového a hlávkového salátu musíte klást největší důraz na odrůdy, které snášejí vysoké teploty (letní odrůdy). Stále si připomínejte, že hlávkový salát je třeba sázet mělce, pouze tak vypěstujete velké a pevné hlávky. Ledový salát je křehký a odolává vysokým teplotám. Listy jsou poněkud zkadeřené a často mívají nádech do červena. Vnitřek hlávek je však stejně jako u jiných odrůd žlutý a velice jemný. Doba vývoje je delší než u běžného hlávkového salátu. V případě ledového salátu je obzvlášť důležité pečlivé zavlažování. Zaléváte-li ho přespříliš, dojde snadno k zahnívá-ní, zejména když se začnou tvořit hlávky.

Také v červnu můžete průběžně vy­sévat ředkvičky. Od výsevu do sklizně potřebuje ředkvička průměrně nejvýše 30 dní. Pro dobrou jakost bulviček je rozhodující rovnoměrné zásobování vodou. Chcete-li zajistit pokrytí červencové a srpnové potřeby ředkve, mu­síte ji vyset právě v červnu. Nejlépe se k tomu hodí polorané odrůdy, u nichž trvá vývoj 50 až 60 dnů.  

U růžičkové kapusty dosáhnete dobré sklizně, když ji vysadíte do půli června.

Pozdní odrůdy červeného zelí, bí­lého zelí a hlávkové kapusty, vysa­zené v květnu vyžadují od červ­na hodně vody a živin. Hlavně nesmíte nechat vyschnout půdu, pouze tak mohou rostliny přijímat živiny, které jsou v půdě přítomny. Je lepší přihnojit víckrát ve dvoutýden­ních intervalech než dát jednu vysokou dávku.

Odstraňování listů během vývoje celeru nepříznivě ovlivňuje růst bulvy. Pouze listy mohou hlízám dodávat stavební látky, takže je důležitý každý list. Celer nesmí nikdy utrpět takový šok, aby se zabrzdil v růstu. Klaď­te, proto velký důraz na zalévání a hnojení. Záhony osázené celerem nesmějí během celého ve­getačního období nikdy vyschnout. V červnu ošetřete celer preventivně proti septorióze a proti strupovitosti bulvy celeru.

V případě tyčkových rajčat nesmíte zanedbat vylamování postranních výhonů (tzv. zálistků), ani vyvazování hlavních výhonů k opoře. Rajčata přihnojujte plným hnojivem, u nějž jsou všechny tři hlav­ní živiny (dusík, fosfor, draslík) zastoupeny při­bližně stejnou měrou.

Cibule kuchyňská, pěstovaná pro cibule, má vyšší potřebu živin než lahůdkové druhy pěstované hlavně pro nať. Poskytněte jí proto na začátku a pak znovu na konci června dávku 4 g dusíku na m2, nejlépe v kapalné formě. Začínají-li se tvořit cibule, zvyšuje se také spotřeba vody, takže od této doby je třeba dbát na pravidelné zásobování vodou. V červnu mohou dostat vyseté, ale i vysazené cibule ještě jednu dáv­ku hnojiva bohatého na dusík. Ještě v první polovině června je třeba bojovat proti květilce cibulo­vé.

Nepůjdete-li přesličce rolní a svlačci rolnímu energicky „po krku", stanou se tyto plevele metlou zahrady. Těchto úporných plevelů se nejlépe zbavíte tak, že budete soustavně uřezávat několik centimetrů pod povrchem půdy každičký výhonek, který se obje­ví. Každý týden zahradu jednou projděte. Silný výskyt přesličky svědčí o nedostatku vápníku. Roste-li svlačec na volném prostranství a v jeho bezprostřední blízkosti nejsou žádné kulturní rostliny, je možné proti ně­mu zasáhnout chemickými prostředky. V každém případě ho opakujte, objevíte-li čerstvě vyrašené listy svlačce. V růstovém období od května do června dosáh­nete tímto postupem nejlepších výsledků.

Na hromadách zeminy nesmíte propást vhodnou dobu k odstra­nění ptačince žabince.

Právě tento plevel nasazuje již jako mladá rostlin­ka ohromné množství semen, která se roznášejí větrem. Dokáže zamořit celý kompost. Průběžně sledujte každý kout za­hrady, aby se žádnému plevelu ne­podařilo nasadit semena.

Dobře známý pěťour maloúborný nenechte na zahradě růst, protože ho často napadají svilušky.

Nebudete-li si ho všímat, nesmíte se pak divit, že tito škůdci silně napadnou vaše okurky a fazole, růže a další okrasné rostliny.

Neobyčejně příznivé působení nastýlky půdy na všechny rostliny by měl využít každý zahrádkář.

Tam, kde nevystačí k mulčování vyzrálý chlévský hnůj a rašelina, můžete se stejně dobrým výsled­kem použít trávu, získanou při sečení trávníku. Je důležité, abyste před nanesením nastýlky důklad­ně nakypřili povrch půdy mezi rostlinami.

Larvy slunéčka sedmitečného požírají vel­mi intenzivně mšice.

Všude, kde se hojně vyskytuje slunéčko sedmitečné, najdete ve velkém množství i jeho larvy. Jsou ne­klamným znamením přítomnosti listových mšic. Ne­jen larvy, nýbrž i dospělci zahubí velké množství těchto škůdců. Slunéčka chraňte a vzdejte se veške­rého postřikování nebo poprašování insekticidy.

Nespleťte si kukly slunéčka sed­mitečného s larvami mandelinky bramborové. Co do barvy jsou si larvy sice velmi podobné, ale při bližším zkoumání snadno rozpoznáte rozdíly. Kukly slunéčka sedmitečného drží pevně na lis­tech, nepohybují se a nemají nohy. Na larvách mandelinky bramborové lze dobře rozpoznat hla­vu a nohy. Pohybují se a ožírají listy.

V boji proti škůdcům na zahradě je cenným pomocníkem ježek. Loví hmyz, plzáky a hlemýždě. Chovejte se k ně­mu přátelsky a nerušte jeho klid na místech, kde odpočívá.

Děti ale musíte poučit, aby chytaly užitečné ropuchy jen pod vaším dozorem. Tyto žáby totiž vylučují sekret, který může u alergiků vyvolat záněty kůže.

Přes celé léto vznikají na zahra­dě i v domácnosti odpady, jejichž různorodá směs se hodí pro přípravu rychlého kompostu v kompostovači. V létě dbejte víc na dostatečnou vlhkost. Za vhod­ných podmínek stoupne uvnitř těchto kompostovačů teplota až na +75 °C. Přitom se již při teplotě nad 50 °C zničí většina semen plevelů, Škůdců i zárodků chorob. I k rychlému tlení potřebují bakterie hodně uhlíku, který je obsažen především ve zdřevnatělých částech rostlin, ve slámě a v listí. Potřebný dusík je obsažen obzvláště v zelených částech rostlin. Je-li ho nedostatek, musíte si vypomoci organickými du­síkatými hnojivy.

O rovnoměrné provzdušnění se v kompostovačích postarají hrub­ší organické odpady, jako například tenké vět­vičky, které rozmělníte drtičem.

• přejdi na okrasnou zahrádku v červnu