Pěstování na dřevě listnatých stromů

Dřevo by mělo pocházet ze stromů nebo větví, které nejsou poraženy delší dobu, kdy má svoji přirozenou vlhkost a není ještě napadeno jinými houbami. Ideální doba od poražení je 2 - 3 měsíce. Za tuto dobu ztratí dřevo veškeré obranné látky a podhoubí může kmeny dobře kolonizovat. Můžeme použít buk, dub, břízu, olši, topol, lípu nebo dřevo z ovocných stromů. Nejlépe kmeny nebo větve o délce 40 - 50 cm. Zaočkovat sadbu můžeme do kmenů nebo větví různými způsoby. Nejlépe se osvědčilo nadělat ve kmenu hluboké zářezy do kterých nasypeme rozdrobenou sadbu a kmen nebo větev ihned balíme do potravinářské folie. Sadba ze zářezů nevypadne a zároveň zamezíme vysychání a možné kontaminaci. Kmeny můžeme i rozštípnout a sadbu aplikovat mezi obě poloviny, které opět spojíme pomocí hřebíků nebo vrutů. Je dobré je potom zabalit jako v prvním případě do folie. Naočkované kmeny umístíme na zastíněná místa s dostatečnou vlhkostí v našich zahradách (balkonech, terasách). Rychlost prorůstání je závislá na teplotě prostředí. Může trvat 3 - 6 měsíců. Poklesem teplot se růst podhoubí zpomaluje. Zejména při pozdějším vysazení dojde k nedostatečnému prorostení. To je znovu obnoveno až v následujícím roce, kdy teploty opět stoupnou. Urychlit můžeme celý proces tak, že naočkované kmeny umístíme celoročně do prostor s teplotou okolo 20-25°C. Dostatečnou vlhkost zabezpečíme, že kmeny zakopeme z jedné třetiny do země a průběžně zaléváme. V případě umístění v budovách vložíme do PE pytle, kde vlhkost zajistíme přidáním malého množství vody. Správně prorostlý kmen nebo větev poznáme tak, že v jeho řezu pozorujeme zřetelné zbělání povrchu. Poté můžeme odstranit pytel (folii) a dobře prorostlý kmen nebo větev umístíme na stinné vlhčí místo. Ideální je kmen zakopat z jedné třetiny do půdy. Růst podhoubí se zcela zastaví při teplotě 5°C a nepoškodí jej ani mráz. Plodnice se objevují po pěti až šesti měsících většinou na podzim a v zimě. V průběhu tvorby plodnic mají jednotlivé druhy hlív svá teplotní maxima, která pokud jsou překročena zcela znemožní nasazování plodnic.

Pěstování na slámě

Tímto způsobem můžeme houby pěstovat po celý rok. Použít můžeme pšeničnou, ječnou nebo žitnou slámu, která byla uskladněna v suchu. Nevyhovuje sláma černá, nahnilá, plesnivá také ne zcela čerstvá. Slámou naplníme 40-60 litrový silnější polyethylénový pytel. Slámu v pytli utlačíme. Lépe se pracuje z krátce řezanou slámou. Poté zalijeme vřelou vodou (min.90°C), tak aby byl celý obsah ponořen ve vodě. Pytel zavážeme a necháme postupně vychladnout. Po vychladnutí odřízneme spodní rohy pytle, aby přebytečná voda odtekla. Následující den pytel rozvážeme a nasypeme do takto ošetřené slámy rozdrobenou sadbu a rovnoměrně promícháme. Při manipulaci dbáme na čistotu rukou a nářadí. Zamezíme tím následné kontaminaci substrátu jinou plísní. Pytel opět uzavřeme a po obvodu prořízneme několik otvorů ve tvaru kříže(3x3cm). Poté umístíme do prostor z teplotou 20-25°C. Světlo není v této fázi nutností. Po 3-4 týdnech, když je obsah pytle celý bílý snížíme teplotu pod 20°C, nebo jej přemístíme na stinné chladné místo, kde začne docházet vlivem snížené teploty a přítomností světla k nasazování plodnic. Plodnice se začnou vytvářet v zářezech, které jsme již dříve po obvodu pytle nadělali. Nasazené zárodky pravidelně rosíme (nesmí dojít k jejich zaschnutí). Růstové vlny se objevují podle teploty v odstupu 14-21dnů. Pytel plodí do té doby než jeho obsah nezměkne a nezačne se rozkládat.