Pokojové květiny v lednu

Rostliny, které pěstujete mezi dvoji­tými okny, za silných mrazů velmi trpí. Zabráníte tomu pootevřením vnitřního okna. S výjimkou bytů s ústředním topením v nočních hodinách teploty v obytných místnostech výrazně klesají. Mráz pak proniká až do prostoru mezi tabulkami dvojitého okna a rostliny hynou. Trpí však již v okamžiku, kdy mráz vymaluje ledo­vé květy na vnější tabulce skla, neboť se větši­nou listy opírají o sklo. Listy, které již přimrzly, nesmíte násilně odtrhnout. Při pomalém roztá-vání přijdou často k sobě a nedojde k jejich poško­zení. Není správné ani otevřít vnitrní okno doko­řán. Teplejší vzduch z místnosti se dovnitř nahrne příliš rychle a rostlině to může ublížit. Okno  jen lehce pootevřte. Je-li venku příliš velká zima, raději rostliny na noc úplně vyndejte z okna. Zpět je vraťte teprve tehdy až bude teploměr v prostoru mezi oběma okenní­mi tabulkami ukazovat několik stupňů nad nulou.Některé pokojové rostliny v zimě víc trpí silnými výkyvy teploty než po­někud nižšími stejnoměrnými teplotami.Místnosti, kde je přes den 20 °C a více, ale v noc. jen 10 až 12 °C, jsou pro velký počet rostlin ne­vhodné. To se týká především těch druhů, které v zimě potřebují alespoň 18 °C. Důležité je si uvědomit, za pokojové květiny se mají v chladném prostředí zalé­vat jen velmi málo, jinak jim mohou zahnívat kořeny. Zálivková voda navíc nesmí být studená.V lednu zalévejte pokojové květin jen velmi málo. Výjimku tvoří  ty, které pěstujete při teplotách 20 °C a vyšších.Většina pokojových květin v zimě neroste, proto také mají velmi nepatrnou spotřebu vody.

Většinu pokojových květin nesmíme v lednu hnojit ani přesazovat.Mohly by uhynout.Nechcete-li podstupovat toto riziko, počkejte s přesazováním do konce března nebo ještě lépe do dubna.Pokojovým květinám, které vypadají v lednu nemocné, by se mělo dostat odpovídající ­peče. Nejlépe se vzpamatují ve skleníku.

Azalka - o azalku se staráme jako o brambořík.

U prvosenky nálevkovité včas odstraňujte odkvetlá květenství. Podpoříte tím tvorbu nových květů.Zálivka 0,1% roztokem vícesložkového hnojiva každý týden přispěje k bohatému kvetení prvosenky.

Prvosence slézovité se daří v místnosti pouze tehdy,má-li hodně světla a chladné prostředí.

Hvězdník, chybně zaměňovaný někdy za amarylku neboli zornici, který má nasazen na květ, nechte stát i v lednu v teple.Zpočátku ho zalévejte jen málo. Zálivku zvyšte  tehdy, až se nad cibulí objeví květní stvol. Jinak by se mohl vývoj květů zastavit a rostlina vyhnala jen listy.

Cibule hyacintů, které jste nechali projít obdobím chladu v kořenáčích nebo ve speciálních sklenicích pro hyacinty, postavte začátkem ledna i s těmito nádobami k oknu vytápěného pokoje. Zpočátku na nich ale ponechte papírové sáčky, které slouží jako ochrana před světlem. Podpučí (zkrá­cený stonek, z nějž vyrůstají kořeny a listy) se nikdy nesmí dotýkat vody, abyste předešli zahnívání. Sundáte-li papírový sáček dřív, než květní stvol doroste délky 10 až 12 cm, stvol zůstane velmi krátký a naopak vyrostou listy.

Bramboříky  vydrží v místnostech pouze tehdy, umístíte-li je na světlé okno nebo ještě lépe mezi vnitřní a vnější sklo dvojitého okna.Bramboříky vyžadují v zimě vždycky světlé sta­noviště a teplotu do 18°C.Vodu lejeme přímo do misky,nikdy ne do květináče. Jinak jim velmi rychle zežloutnou listy a celá rostlina pak nevypadá pěkně.Po odvětu suché stonky opatrně obereme.

Muškáty, karafiáty které přechováváte přes zimu ve světlém sklepě, je třeba důkladně vyčistit. Kro­mě toho, je nutné se stále starat o dostatek čer­stvého vzduchu.Jmenované rostliny ztratí vždycky přes zimu vět­šinu listů. Ty je třeba odstraňovat dřív, než začnou zahnívat a ohrožovat tím zdravé listy a stonky. Větve zatím vůbec neřežte. Seřezat je nutno jen ty jedince, u nichž se objevila hniloba. Místo, kde rostliny přezimují, se musí za dnů, kdy nemrzne, důkladně větrat. Tím se podstatně sníží nebezpečí výskytu houbových nákaz.

Araukárii různolistou nebo-li pokojovou jedli, napadá velmi často v místnosti se suchým vzduchem sviluška chmelová.Dost málo se ví o tom, že araukárie patří mezi rostliny vhodné do chladného skleníku. Nejlépe se daří v rozmezí teplot 5 až 12 °C. V tomto prostředí potřebuje i velmi málo vody a smí se zalévat jen tehdy, když jí oschne povrch substrátu. Má-li nadměrně mokrý substrát, zakrátko se zhorší zdravotní stav jejích kořenů a rostlina přijde o spodní  patra větví. V příliš teplém prostředí poroste i přes zimu a vlivem špatných světelných poměrů se bude vytahovat. V létě můžete araukárii umístit  na chladné místo na balkoně nebo na zahradě, kde bude chráněna před větrem.

Kamélie obsypané poupaty nejlépe rozkvetou na chladném místě.Mezi zahrádkářskou veřejností je známé,  že kamélie shodí poupata, když rostlinu na stanovišti otočíte. Ještě škodlivější však jsou výkyvy teplot, vyschlý substrát a nízká á vlhkost.

Pokojovým azalkám nesmí nikdy vyschnout kořenový bal. Doba kvetení se podstatně prodlouží na stanovišti s nízkými teplotami.Jako substrát pro azalky se používá zemina, jejímž základem je hrabanka, nebo čistý kompost. Ve velmi teplé místnosti odkvetou azalky značně rychle. Teploty mohou poklesnout až téměř na O °C, aniž by azalky utrpěly škodu.

Mezi milovníky květin není příliš známo, že k nejodolnějším pokojovým rostlinám patří parožnatka. Parožnatka je epifyt, a proto je pěstována v košících určených pro orchideje nebo na korkové kůře. Patří k nejzajímavějším zeleným rostlinám. Navíc nemá v zimě vyšší požadavky na teplotu. Vydrží, když má průměrně 18 °C, snese však i mnohem vyšší teploty a suchý vzduch v místnosti, jen když bude mít stále vlhký substrát. Ani výkyvy teplot většině druhů parožnatek nijak nevadí. Tuto kapradinu můžete zavěsit i dál od okna, do lehkého polostínu, bude pak mít protaženější listy.

V lednu si můžete natrhat květními pupeny obalené větvičky zlatíce pře­vislé, mandloně trojlaločné, slivoně dřípené, myrobalánu třešňového ozdobného,„nepravá sakura", a lísky a nechat si je vykvést doma v pokoji.Vyplatí se to však jen tehdy, když jsou větévky opravdu hustě obaleny květními pupeny. Čím je v místnosti větší teplo, tím rychleji se květy rozvijí. Dáte-li větvičky do trochu chladnějšího prostředí, potrvá to sice déle, ale květy budou mnohem hezčí a déle vydrží. Před vložením do vody větévky čer­stvě seřízněte. Vodu vyměňujte pokud možno denně a měla by mít pokojovou teplotu. Použijete-li table­ty na udržení vody v čerstvém stavu, můžete sice vý­měnu vody oddálit, ale stejně se jí nakonec nevy­hnete.

Zelené rostliny, které vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, umístěte v míst­ností do skleněné vitríny. Velikost skleněných nádob se řídí objemem rostlin. Ve velkých akváriích je možné umístit větší počet rostlin. Dno je nejlepší pokrýt pískem a neustále jej udržovat vlhký. Skleněné zvony umístěte na rostliny tak, aby mohl kolem spodního okraje dobře proudil vzduch. Akvária a podobné nádoby zakryjte tabulemi skla, aby nezabránily přístupu vzduchu.

Kaktusy v zimě neuschnou, naopak když je budete nepřiměřeně zalévat mohou rychle shnít.Kaktusům nejvíce škodí kombinace chladu a mokra. V důsledku špatných světelných poměrů prodělávají v zimě období klidu, kdy jsou všechny funkce poněkud utlumeny. Potřeba vody do značné míry závisí na prostředí. Většina druhů nezahyne ani po úplném vyschnutí substrátu, které může trvat celé měsíce, ale kořeny takovýmto režimem velice trpí.Většinou pak odumírají a rostlina je na jaře bez kořenu. Kaktus na začátku vegetačního období sice vytvoří zase nové, ale je to na jeho úkor. Je tedy lepší kaktusu poskytnout vždycky trochu vody dřív, než substrát vyschne na troud. Kaktusy by se ostatně neměly umísťovat do příliš teplých místností.

• přejdi na únor